Právo držet a nosit zbraň

"That rifle on the wall of the labourer's cottage or working class flat is the symbol of democracy. It is our job to see that it stays there."
- George Orwell

"Ta puška  na stěně dělnického domku nebo bytu pracujícího je symbol demokracie. Je naším úkolem dohlédnout na to, aby tam zůstala."
- George Orwell 

 

Člověku musí být přes pětačtyřicet (jako mně), aby si opravdu dobře pamatoval dobu uličních výborů, posudků, železné opony s ostnatým drátem a kulomety, výjezdních doložek a nejistoty, zda se vůbec kdy dostane za hranice toho obrovského koncentráku, který z naší země udělali komunisté.

Asi není divu, že jsem na osobní svobodu přecitlivělý. Budiž, u moci může být levice nebo pravice, mohu platit větší daně nebo menší, ale osobní svoboda je limit, pod který už jít nechci. Už před třiceti lety jsem si slíbil, že kdyby se to u nás někdy mělo zase zhoupnout k diktatuře, nebudu váhat, seberu rodinu, natankuji plnou a vyrazím na západ, a navždy. A protože právo držet a nosit zbraň považuji za součást své svobody, které se vzdát rozhodně nechci, začal jsem se zajímat o to, jak bych na tom byl ve své případné nové vlasti.

Prvním zdrojem je velmi zajímavý je článek na wikipedii o zbraňové legislativě zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Overview_of_gun_laws_by_nation.

Neméně zajímavé je prostě se zeptat kolegů cizinců. Pracuji dvacet let v mezinárodní firmě a s kolegy Evropany jsem v kontaktu denně. Ti samozřejmě nemusejí mít přesné povědomí o místní legislativě, ale bez výjimky je každý z nich vzdělaný a dobře zabezpečený člen vyšší střední třídy. Jejich (samozřejmě subjektivní) názory a postřehy jsou zajímavé.

Třetím zdrojem je Joe, vzdálený strýc mé ženy, podplukovník námořní pěchoty Spojených států ve výslužbě, který scestoval díky své vojenské specializaci (rozvědka) celý svět a který ve svém mariňáckém důchodu pracuje jako lobbista pro sdružení vlastníků zbraní. Můj člověk - nenašel jsem jediný názor, kde bych se s ním lišil.

Čtvrtým zdroje je opět článek na wikipedii, zajímavý pohledem na českou zbraňovou legislatvu zvenčí, a zejména část, týkající se soudních rozhodnutí v případech nutné obrany a krajní nouze.
https://en.wikipedia.org/wiki/Gun_laws_in_the_Czech_Republic.

Zde je přehled zemí a má pozorování:


Slovensko

Za Dzurindovy vlády mělo Slovensko se svou rovnou daní a raketovým růstem našlápnuto k tomu stát se východoevropským Švýcarskem. Zbraně: pokud chcete zbraň na sebeobranu, musíte k tomu mít důvod, který posoudí policie. Můj obchodní partner Štefan má a nosí svůj Glock; vlastnictví firmy je považováno za důvod mít zbraň k sebeobraně. Zákonný nárok na zbrojní průkaz ale není.


Nizozemí

V Evropě jedna z nejpříjemnějších zemí - Holanďané (i belgičtí Vlámové) jsou nejpřímější lidé na světě, velmi otevření a vstřícní. Znám je dobře, čtyři roky jsem s nimi pracoval. Mého kolegu a kamaráda Barta jsem nakazil svým nadšením pro brokovou střelbu. Aby vůbec dostal licenci, musel rok střílet pravidelně v klubu, než si mohl koupit brokovou kozlici (samozřejmě belgickou FN). Když jsem se ho ptal, zda si může koupit nebo dokonce nosit pistoli, odpověď byla: ani náhodou.


Velká Británie

Každý by si řekl, že Británie je ostrovem svobody. Zbraň pro sebeobranu? Naprosto vyloučeno - žádný z Britů, kterých jsem se ptal, vůbec nevěděl, jak zbraň pro sebeobranu získat a všichni svorně tvrdili, že to je vyloučeno. Pokud chcete zbraň loveckou, musíte mít doporučení dvou důvěryhodných sousedů. Hmm... od uličních výborů k uličním výborům? Náš učitel Roger to ale vůbec nepovažoval za pobuřující - od obrany nejsou občané, ale policie Jejího Veličenstva.

 Britský přístup krásně vystihnul Robin Williams:

"In England, if you commit a crime, the police don't have a gun and you don't have a gun. If you commit a crime, the police will say 'Stop, or I'll say stop again.'"

"V Anglii, pokud spácháš zločin, policie nemá zbraň a ty nemáš zbraň. Když spácháš zločin, policista ti řekne: "Nechej toho, nebo Ti řeknu nechej toho znova." 

Krásné. Jen se obávám,  že to funguje pouze na Brity, kteří v zemi žijí alespoň po čtyři generace.


Španělsko, Itálie

Nádherné země, úžasní lidé. Zbraň pro sebeobranu? O tom nikdo ze Španělů neslyšel - všichni se shodně domnívají, že to prostě nejde. Totéž v Itálii. Kolega Domenico mi vysvětloval, že v Itálii je velmi přísně posuzována sebeobrana: pokud na vás někdo zaútočí nožem a vy byste se bránil brokovnicí, nejde (podle Italů) o nutnou obranu. Dost absurdní, zejména vzhledem k tomu, jaká je kriminalita a bezpečnostní situace zejména na jihu. Zajímavé zvýhodnění útočníků.



Severní Evropa

I když jsou mezi zeměmi ve Skandinávii rozdíly mnohem větší, než neznalý cizinec tuší, společné mají celkem liberální přístup ke zbraním loveckým - je to pochopitelné, díky obrovským vzdálenostem a divoké přírodě.

Když jsem se ptal kolegy Prebena na pistole, se širokým úsměvem odpověděl: "Kdepak. Norsko je velmi socialistická země. Žádné pistole."

Jako jediného majitele pistole jsem identifikoval našeho zákazníka Jariho - z toho jsem jako z typického Fina nebyl schopen rok vyrazit více než dvě věty za hodinu, než jsem náhodou zjistil, že je vášnivý lovec vodních ptáků - od té doby mluvil a nezastavil se. Že má ČZ75 považoval za samozřejmé :). Ve Finsku je (celkem nově) zakotveno právo na pistoli, ale pro sportovní účely, po dvouletém "zkušebním" období.

Dánsko, Švédsko: zbraň pro sebeobranu? Ani náhodou.


Austrálie, Kanada

Obě velmi svobodné zeně, se silnými anglosaskými kořeny. Ale ouha: přes relativně liberální přístupem ke zbraním loveckým jsou krátké zbraně pro sebeobranu podmíněny důvodem, a ten posuzuje policie. Tedy: jen někdo, v praxi velmi málokdo. A v Austrálii je použítí zbraně k sebeobraně je vždy ilegální, bez možnosti nutné obrany a krajní nouze.


Chile

Pravděpodobně nejstabilnější země v Jižní Americe, politicky i ekonomicky. Pro mnohé znechucené Evropany země zaslíbená. Ale legální možnost držet zbraň pro sebeobranu? Ani náhodou. Můžete mít zbraň pro sport, ale pokud s ni chcete jet na střelnici, musíte ji transportovat pouze za dohledu policisty (a samozřejmě uhradit náklady). Dokážete si představit, že nejenže nemůžete zbraň nosit, ale než pojedete na střelnici, budete muset zavolat policejné doprovod?


Spojené státy americké

Spojené státy mají pověst země, kde má zbraň každý a kde jsou přestřelky na ulicích denodenní záležitostí. Stejně tak násilná kriminalita je v USA je vyšší, než v Evropě. Čísla ale vypadají velmi odlišně, pokud se statistiky kriminality rozpadnou na etnické skupiny. Ano, dnes velmi politicky nekorektní a nemódní, ale (podle strýce Joea) jsou statistiky násilné kriminality u bělochů v USA téměř stejné, jako v západní Evropě, a lepší než v Evropě východní (odhaduji, že Česko je tom lépe, než západní Evropa), výsledky Hispánců jsou o poznání horší a kriminalita mezi černochy je dramaticky vyšší. Aha.

Ani ve Spojených státech si zbraň nemůže koupit každý, ani každou zbraň. Jednak jsou federálně nelegální zbraně automatické (stejně jako u nás), s výjimkou zbraní, které byly registrovány ještě před tímto zákazem (a které mají tím pádem na trhu vysokou cenu). Obecně jsou zakázány samonabíjecí brokovnice s více, než třemi náboji ve zásobníku - má Benelli Vinci by v USA byla nelegální.

Stejně tak se legislativa liší stát od státu. Někde je možné zbraň držet, ale na nošení je třeba speciální licence. Někde je možné zbraň nosit jen skrytě, jinde musí být zbraň vidět. Strýc Joe nikdy nejezdí do New York City (asi nejevropštější části USA). Proč? Licenci nosit zbraň tu má údajne jen deset (ne deset tisíc, skutečně deset!) lidí. Že jedním z nich byl Donald Trump, než se stal prezidentem, nikoho asi nepřekvapí. Federální licence nosit zbraň po celých USA pokud vím, pro soukromé osoby neexistuje!

Zajímavé byly postřehy mého přítele a profesora Luboše, naturalizovaného Texasana z Houstonu. Pistoli u sebe nosí z principu, jako mnozí, ale stěžoval si, že na mnoha místech je nošení zbraně omezeno (například v nákupních střediscích nebo v campusech). Tedy pistole zůstávají v přihrádkách aut. Je to přesně obráceně, než u nás: i když na některých nákupních střediscích najdete logo s přeškrtnutou pistolí, podobný zákaz je jen deklarace majitele objektu bez jakékoliv právní závaznosti pro držitele zbrojního průkazu skupiny E. Naopak nechat zbraň v autě bez dozoru je u nás hrubý přestupek, který může jejího držitele (oprávněně) stát zbrojní průkaz.

Zásadní je ve Spojených státech to, že právo držet zbraň je zakotveno ústavou, konkrétně druhým dodatkem ústavy (první garantuje svobodu slova). V USA mají velmi silnou pozici organizace, sdružující vlastníky zbraní, 2nd Amendment Foundation, NRA, CCKRBA a mnoho dalších. A ty zasahují vždy, kdy hrozí jakékoliv omezení práv garantovaných druhým dodatekem: 2nd Amendement Foundation primárně poskytuje právní pomoc ve sporech o právo nosit a vlastnit zbraň a CCKRB je především lobistickou organizací, která podporuje politiky, jež hájí zájmy vlastníků zbraní. Vlastníků zbraní, ne výrobců! Přestože tyto organizace samozřejmě podporu výrobců zbraní mají, stojí na obrovské podpoře běžných Američanů a milionech aktivních členů. Pokusy demokratů omezovat vlastnictví zbraní (z nichž exprezident Obama byl jeden z nejhorších) narážejí na většinovou nevoli běžných Američanů.



Česká republika

Především: Česká republika je jednou z mála zemí na světě, která má zákonem stanovená právo každého (bezúhonného) občana získat licenci na držení a především nošení zbraně. Jde o tzv. "shall-issue" přístup, tj. stát (policie) neposuzuje důvod, ale pouze to, zda občan splnil zákonem přesně stanovené podmínky. Policie tedy zbrojní průkaz (při splnění všech, přísných, podmínek) vydat musí. Bravo!

Druhou dobrou zprávou je, že české právo umožňuje použít střelnou zbraň v případech nutné obrany a krajní nouze a že soudní praxe tyto případy posuzuje zdravým rozumem (viz "čtvrtý zdroj". To vůbec není obvyklé, viz srovnání třeba s Itálií).

Stejně tak není omezena ani kontrolována spotřeba střeliva.

Zajímavý je i postřeh, který jsem četl v některém z článků na wikipedii, ale který nemohu najít, takže jej nemohu ověřit: údajně v České republice bylo v devadesátých letech v poměru k počtu obyvatel více držitelů licence k nošení zbraně, než ve Spojených státech. Přitom Praha, která má v Česku nejvyšší kriminalitu, patří mězi evropskými velkoměsty k těm vůbec nejbezpečnějším.


Co z toho plyne? Kdo považuje právo držet a nosit zbraň za jeden ze svých základních svobod, které se nechce vzdát, nemá moc možností, kam se odstěhovat, kromě USA. Přes obrovský počet držitelů zbraní v České republice (přes 300 tisíc) a téměř stejně vysoký počet držitelů licence zbraň nosit (skupina zbrojního průkazu E, asi 240 tisíc), což je asi 3% resp. 2,4% populace, je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě. Kriminalita legálně drženými zbraněmi je minimální.

Jediné, co mně osobně chybí, je obecné chápání práva držet a nosit zbraň jako jedné ze základních občanských svobod.


Emigraci jsem si rozmyslel. Nakonec jsem usoudil, že to u nás vůbec není špatné a spíše než utéci, je potřeba pomoci, aby to tak zůstalo. Místo útěku jsem se vrhnul na jiný projekt.

Každá legálně držená zbraň mezi lidmi sníží pravděpodobnost, že je stát někdy zakáže a zabaví. Každý nový držitel zbrojního průkazu v této zemi je jeden občan navíc, který si váží své svobody a uvědomuje si svou zodpovědnost.

Místo emigrace jsem se rozhodl otevřít obchod se zbraněmi.

ing. Tomáš Čech, MSc.
Zlín, září 2017
www.armoury.cz



5 komentářů:

  1. Presne tak, Tomasi. Plne souhlasim s tvymi nazory, ktere by tady v Texasu byly povazovany za normalne-konzervativni. V Cesku chybi jedine - obdoba naseho 2. ustavniho dodatku. Verim ale, ze vyvoj je na dobre ceste a Ustavu CR se podari zmenit.

    Lubos Masar, Houston, TX.

    OdpovědětVymazat
  2. V CR se mnozstvi zakoupene munice sleduje, ale je fakt ze si muzu koupit kolik chci

    OdpovědětVymazat
  3. Tome, názor který zde prezentuješ je v souladu s mým a plně jej podporuji.
    Jediné co bych ještě dodal, po mých zkušenostech ze střelnice, že pokud někdo má zbrojní pas a "neumí se zbraní zacházet", může správce střelnice navrhnout přezkoušení ze znalosti ovládání zbraně. Myslím si, že získat ZP v CZ je poměrně velmi jednoduchá záležitost, a když jsem viděl v prodejně v Ově frontu lidí, kteří si kupovali zbraně, měl jsem mráz na zádech...
    Petr Vaněk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře, nevím, jestli je Tvá zkušenost obecná. Sám jsem absolvoval postupně tři zkoušky v letech (asi) 2001, 2009 a naposled v letos v Praze (potřeboval jsem rozšíření na skupinu D. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že podmínky (i proti roku 2009) dramaticky přitvrdily, úmrtnost na praktických zkouškách byla velmi vysoká a neprošel (letos) opravdu nikdo, kdo si nebyl 100% jistý. Doporučuji blog na www.zbranekvalitne.cz, kde jsou zkušenosti účastníků zkoušek. Tedy: aktuální nastavení je podle mne velmi dostačující pro nové žadatele o ZP. Otázka jsou stávající držitelé, kde se nabízí možnost přezkušování, ale vzhledem k prakticky nulové nehodovosti se zbraněmi stávajících držitelů ZP a vzhledem k tomu, jak nás již stát reguluje, rozhodně nejsem pro...

      Vymazat
    2. ... a ještě bych dodal po chvíli přemýšlení: určitě bych netrestal většinu (majitelů ZP, kteří se zbraněmi zacházejí zodpovědně) za prohřešky nebo neznalosti jednotlivců tím, že by všichni povinně museli na přezkoušení. Trestní zodpovědnost každého držitele ZP a majitele zbraně je nepochybná a nemám obavu, že by nebyla Policí a státním zastupitelstvem uplatňována, pokud by došlo k incidentu. Ohledně správce střelnice: ten je zodpovědný za bezpečnost a již nyní má právo vykázat ze střelnice toho, kdo nedodržuje bezpečnostní pravidla a provozní řád střelnice, stejně jako oznámit Polici přestupek (spočívající v zacházení se zbraní v rozporu se zákonem). Summa summarum: stávající právní úprava dle mého názoru vyvhovuje.

      Vymazat

Shotkam - skvělý pomocník

Už vím, kam to šlo! (původní nezkrácený text; psáno a foceno pro časopis Zbraně a náboje, 3/2019) „Kam jen proboha ty broky letě...